Mesto Vis

Město Vis se nachází v severovýchodní části ostrova Visu v hluboce zaříznuté a dobře chráněné zátoce. Rozvinul se z někdejších osad Kut a Luka, které se výstavbou kostela Panny Marie Spilické v 16.stol. spojily v jeden celek. Městu připadají vesnice východní části ostrova: Zenka, Milna, Bargujac, Podstražje, Podselje, Plisko Polje a Marine Zemlje.

Od druhé světové války byl celý ostrov vojenská zóna. Demilitarizací ostrova, počátkem Vlastenecké války, se turizmus na Visu začal významněji rozvíjet. Takže teprve před patnácti lety byl ostrov a město otevřen pro návštěvy cizinců. Zbytky vojenských objektů v severozápadní  a severovýchodní části višské zátoky svědčí o pobytu jugoslávské armády. Během posledních sta let emigroval značný počet obyvatel při hledání lepších životních podmínek. Dnes tak ve Visu žije pouze kolem 2000 lidí, a na celém ostrově pouze asi 3500 obyvatel. Četní návštěvníci, mezi kterými jsou zvláště mořeplavci, stále častěji navštěvují Vis. Změny ve způsobu života jsou viditelné na každém kroku, současně s tím si však Vis udržel starý, neodolatelný středomořský šarm a život bez stresu a tlačenic.

Zříceniny a kamenné hromady svědčí o tisíciletém obývání ostrova Visu, a pozůstatky divadla zabudované do základů františkánského kláštera na poloostrůvku Prirovu, antické lázně nebo helénský hřbitov potvrzují, že je město Vis jedno z nejstarších urbanistických středisek v Chorvatsku. Samo město Vis, antickou Issu, založil syrakuský tyran Dionisos Starší kolem roku 397 před Kristem, jako opěrný bod řeckého osidlování Jadranu. Dionisova osada se nacházela v části města, která se dnes nazývá Gradina a na poloostrově Pirovu. Vis byl v helénské době natolik mocný, že zakládal vlastní kolonie na místech dnešních měst Trogir, Stobreč a Lumbarda na Korčule. O rozvoji města hovoří také mnohé archeologické pozůstatky. V archeologické sbírce višského muzea, která se nachází v rakouské pevnosti Batarija, lze spatřit nejhezčí příklad antického umění na Visu - bronzovou hlavu bohyně Artemidy. Kromě ní zde vynikají i jiná antická umělecká díla jako je hlava muže a ženy, keramické vázy různých tvarů, nádobí; zvláště jedinečná sbírka amfor vylovených z moře v bezprostřední blízkosti města. Zvláštní archeologický význam mají helénské náhrobní stély, nalezené v městské části Mrtvilu, podél západní strany dnešních sportovních hřišť.

Přírodní podmínky a tradice předurčily rozvoj hospodářských činností višských obyvatel. Díky dostatečné rozloze obdělávatelné a kvalitní půdy, zvláště na polích kolem města Visu, bylo zemědělství odjakživa nejsilnějším hospodářským odvětvím . Vinařství bylo od antických dob nejdůležitější činností obyvatel Visu, a již antický spisovatel Agatarhides hovoří o tom, "jak je víno z Issy, ostrova v Jaderském moři ve srovnání s jinými lepší". Z druhé strany, bohatá loviště ryb v této části středního Jadranu měla vliv na rozvoj rybářství. Dnes kromě uvedených činností hraje hlavní roli sektor služeb a zvláště turizmus.

Město Vis je mimořádně bohaté kulturně-památkovým dědictvím z novější doby.  Nachází se v něm mnoho letních sídel, pevností a paláců. Pokud se vydáte z Kuta, který se nachází v jihovýchodní části směrem k Luce, taktéž v jihovýchodní části zátoky, projdete kolem Jakinova paláce, paláce básníka Petra Hektoroviće, Petrinovićeva paláce, rodného domu jednoho z největších chorvatských spisovatelů Ranka Marinkoviće, Prdvarićeva paláce a Gazarovićeva paláce. Dále následuje Gariboldijův palác a proslulá Vila Kaliopa, a rakouská pevnost Batarija. Na Luce Vás pak očekávají Mardešićův, Radošijův, Vukašinović-Dojmijův palác a palác Tramontana, a věž Perasti. Mimo město se nacházejí anglické pevnosti Terjun, Fortica a Velington.

Ze sakrální architektury a umění zvláště vynikají predrománský kostel sv. Jurja (Sv. Juraj ochráncem města Visu, slaví se 23. dubna) ve stejnojmenné zátoce v bezprostřední blízkosti České vily a kostela sv. Marie v Podselju - duchovního střediska ostrova, kam se obyvatelé Visu vydávají na pouť na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Od ostatních sakrálních objektů je třeba zhlédnout kostel sv. Ciprijana a Justiny na Kutu, kostel Panny Marie Spilické, který spojuje Kut a Luku, a františkánský klášter na poloostrově Prirovo.

Ve městě se host může věnovat různým sportovním aktivitám. Zvláště významné je sportovně-rekreační  centrum se čtyřmi tenisovými kurty, hřištěm pro košíkovou a malou kopanou. Působí zde také plachetní, kriketový a paraglidový klub. Mimo město je možné se potápět v doprovodu potápěče ve dvou potápěčských centrech, věnovat se horolezectví nebo jezdit na kole.

V žádném případě se nesmí vynechat ani jedna z desítky restaurací ve městě nebo některá z konob, které se nacházejí v selských staveních v okolí města. Určitě je třeba ochutnat místní speciality višskou pogaču, hlib (chléb) nebo sardele na rožni.

Během roku se zde koná celá řada zajímavých manifestací, ze kterých je zvláště zajímavý příchod Nového roku pod širým nebem, masopustní maškary, Mezinárodní festival amatérských divadel v květnu, Višské kulturní léto s koncerty a divadelními představeními během letních měsíců, a plachetní regata v říjnu.