Ostrov Vis, Chorvatsko

Ostrov Vis je nejvíce predsunutý chorvatský ostrov o rozloze 90,3 km2. Hvarský kanál ho oddeluje od ostrova Hvaru, a Biševský od ostrova Biševo. Od italského pobreží je vzdálen kolem 60 mil. Ostrovem se táhnou tri horská pásma mezi kterými se nacházejí kamenitá pole.

Nejvetší vyvýšeniny jsou Hum (585 m), Sveti Duh (563 m) a Mali hum (514 m).
Obyvatelé se zabývají zemedelstvím, rybolovem a turizmem. Pobreží ostrova je strmé a clenité. Na západu ostrova je Komižšký záliv, a na severu Viška luka .

První obyvatelé sídlili na Visu již ve III. tisíciletí pred Kristem. Byli stredomorského puvodu. Ve II. tisíciletí pred Kristem byli vytlaceni Ilyry, kterí zde v VI. a V. stol. pred Kristem zformovali svuj stát. Syrakuský tyran Dimitrij Starší kolem roku 397 pred Kristem zakládá na Visu svou kolonii Issu, jejíž obyvatelé rozšírili svuj vliv na ostrovy strední Dalmácie. Nadvládu Issy ohrozil ilyrský král Agron I. a královna Teuta, kterou roku 219 pred Kristem porazili Rímané. Od té doby Issa uznávala nadvládu Ríma.

Po zkáze Západorímské ríše (roku 476) uznával Vis v jeden cas vládu Gótu a pak Byzantincu. Chorvaté zacali Vis obydlovat od VII. stol. Roku 997 Vis obsadili a zdevastovali Benátcané. Od roku 1420 byl pod správou Benátcanu. Mírem v Campoformiu roku 1797 ho Benátky prenechávají Rakousku, po míru v Požunu roku 1805 se dostává pod nadvládu Francouzu, kterí ho opevnili. V breznu roku 1811 zpusobila anglická flotila težkou porážku francouzsko-italské flotile a okupovala Vis.

Ustanovením Vídenského kongresu roku 1814 byl znovu vrácen Rakousku do roku 1918, kdy ho okupovali Italové. Rapalskou smlouvou pripadl roku 1921 Království Srbu, Chorvatu a Slovincu. V dubnu roku 1941 ho okupovali Italové, pod jejichž nadvládou zustal až do kapitulace Itálie roku 1943, po níž se stal vojensko-námorní základnou partizánských vojsk.

V socialistické Jugoslávii byl Vis kvuli své strategické poloze uzavren pro cizince (zákaz vstupu cizince byl zrušen teprve v roce 1989) a celý ostrov byl pretvoren ve velkou vojenskou pevnost. Ale práve tato izolace, at už byla pro obyvatele Visu jakkoliv težká v tech dobách, zaradila Vis od nezávislosti Chorvatska mezi nejoblíbenejší destinace celého Mediteránu. Prekrásná zachovalá príroda, ekologické zemedelství a zachovalá tradicní architektura jsou prednosti tohoto jedinecného ostrova.

Vis byl odjakživa ostrovem rybáru a vinaru. Komiža na ostrove Visu je považována kolébku rybárství na Jadranu, a v minulých stoletích byli komižští rybári známí ve všech stredomorských prístavech jako vynikající znalci svého remesla. Dnes o slavné minulosti višského rybárství svedcí Rybárské muzeum v Komiži. Riká se, že první vinnou révu v Dalmácii zasadili starí Rekové, a že byla zasazena práve na Višském poli.

Již antický spisovatel Agatarhides hovoril, že je víno z Visu ve srovnání s jinými lepší. Nejznámejší autentické bílé víno je zcela jiste proslulá višská Vugava, kterou mužete ochutnat v cetných restauracích a sklípcích na ostrove.